Samozřejmě – důvodů proč tisknout digitální fotografie je mnohem, mnohem víc než sedm. Také článků na toto téma najdete na internetu více jak čtvrt miliardy. Nedělám si iluze, že tenhle čtvrtmiliardtý první příspěvek něco změní na tom, že 99,999 procent fotografií existuje jen ve virtuálním prostoru. Třeba ale někoho z vás inspiruje k tomu, aby si alespoň jednu nebo dvě fotky které smutně čekají někde v počítači nebo […]
Category Archives: birds
GREAT SHOT
Tak určitě. Moc moc bych chtěl, obklopen mladými adepty wildlife fotografie, vyprávět chvějícím se hlasem o tom, jak jsem fotil opeřence a ochlupence starou fotopuškou Zenit, jak jsem pak trávíval dlouhé hodiny ve společnosti zvětšováku, pinzety a plastových vaniček. O nezaměnitelné vůni vývojky a ustalovače a o tom, jak je bezva mít ruce rozežrané od všech těch jedovatých roztoků a zrak krhavý od mžourání v […]
HNUSNOMÍSTO
Byla to dokonalá investice. A já se v pozemcích – skromnost stranou – za tu dlouhou dobu, co se jimi zabývám, opravdu vyznám. Nebylo to bůhvíjak krásné místo. Skoro dva hektary rovného pozemku, podle všeho bývalé zahrady, nad náspem železniční trati někam do Všetat. S přestárlými stromy a všudypřítomným ostružiním, které po deseti krocích znemožní jakýkoli pohyb, pokud je někdo tak troufalý a odhodlá se […]
MLČETI STŘÍBRO, MLUVITI ZLATO
„…a tak jsem měl nakonec štěstí a dudek přiletěl.“ Fotograf stojí se sklenkou v ruce před snímkem dudka přilétajícího s housenkou k hnízdní dutině a tímto prohlášením právě ukončil krátkou řeč na téma „Jak jsem pořídil tuto fotografii“. Krátký ale vřelý potlesk. „To je opravdu divoce žijící dudek?“ „Jak dlouho jste tam čekal?“ „Žijou dudci i u nás?“ „Jste na fejsbůku?“ Je to sameček nebo […]
DEN JAKO OBRÁZEK
Slunce se kloní k obzoru a oranžově rudá obloha tmavne každou minutou, jak se do krajiny, plíživě jako zloděj, vkrádá letní noc. I utichl již cvakot závěrek a tví druhové jako jeden muž a dvě ženy soustředěně zírají na zářící displeje svých fotoaparátů. Hejna ptáků pomalu odlétají na nocoviště, lišky již daly dobrou noc úplně všem, od blízkého jezera se šíří lezavý chlad a zvedá […]
TO FOTÍ SAMO
Jen co mi slezlo akné, ocitl jsem se, aniž bych tušil jak, na pódiu, kde jsem pak po řadu dlouhých let předstíral, že jsem neodolatelnou kombinací toho nejlepšího z Jimmyho Hendrixe a toho nejhoršího z Johna Lennona. Byly to veselé a blaženou naivitou požehnané roky. Když se pak muzika ocitla na vedlejší koleji, aby uvolnila místo čumění do hledáčku, došlo mi, kolik paralel a průsečíků […]
© Dušan Vainer