Třista dvě osm

Tak.

Udělal jsem to.

Pořídil jsem si vysněný Nikon 300/2.8 VR.

Výčitky svědomí se zatím nedostavily a fáze postkonzumní deprese taky dosud nepřišla. A zdá se, že možná ani nepřijde.

Uvažoval jsem o Sigmě 300/2.8. Chvilku jsem toužil i po novém neuvěřitelně lehkém a kompaktním Nikonu 300/4 se stabilizací, pak jsem se skoro smířil s tím, že koupím Nikon 300/2.8 bez VR, ale nakonec jsem se rozhodl nedělat kompromis a přivezl si tohoto cvalíka domů z výletu na Vysočinu.

Bylo krásně jarní počasí, před odjezdem do Prahy jsem pobíhal po lese a cvakal všechno kolem sebe, nadšený jenom z té rychlosti ostření a skvěle ostré kresby.

A tento víkend jsme se byli s Maru a Májou vyvenčit v Prokopáku. Není nad to objektiv vyzkoušet přímo v akci.

A bylo to vlastně docela nelehké seznamování. Objektiv něco váží, není úplně nejmenší a člověk si musí zvyknout na úplně jiný úchop. Ale nějaké fotky přeci jen vznikly (ta poslední je s telekonvertorem TC-14 E II) a už teď je jasné, že to bude krásné a inspirativní přátelství 🙂

This entry was posted in Nezařazené/Misc, Ptáci/Birds, Zvířata/Animals and tagged , , , , .

    Přečtěte si také:

Post a Comment

Your email is never published nor shared. Required fields are marked *

*
*